Někdo čeká květiny.
Někdo večeři při svíčkách.
Někdo tajně doufá alespoň v malou pozornost.
Psáno srdcem
🤍
Psaní je návratem k sobě.
Zastavením uprostřed dne, kdy se myšlenky zklidní
a vnitřnímu světu se dá tvar.
Jsou tu krátké texty, úvahy a slova,
která vznikají v tichu obyčejných dnů.
Bez záměru učit. Bez potřeby radit.
Jen sdílení toho, co je v daném okamžiku pravdivé.
Když některá slova zarezonují,
mohou jen tiše působit.
Možná se v nich objeví i kousek sebe.🤍
🤍 Prostor, kde slova vycházejí z hloubky🤍
Psáno srdcem je místo pro tiché myšlenky, dopisy a úvahy o ženskosti, odvaze a životních proměnách.
Nejde o návody ani o dokonalost.
Jde o skutečné pocity, které ženy často prožívají, ale málo vyslovují.
Tento prostor je pro všechny, které hledají inspiraci, klid a návrat k sobě.
Protože někdy stačí pár slov, aby se žena znovu nadechla.
Je zvláštní, jak jinak dům zní, když všichni spí.
Někdy bych chtěla být zase jen holka.
Strach nepřichází proto, aby tě zastavil.
Přichází, když ti na něčem záleží.
Jsou dny, kdy si všimneš jen toho, co jsi nestihla.
Co jsi neudělala dokonale.
Kde jsi mohla být lepší.
Možná právě stojíš na místě, kde to není ani zpět, ani vpřed.
Jsou dny, kdy zvládáme všechno.
Práci. Rodinu. Povinnosti. Úsměv.
vím, že někdy pochybuješ.
Vím, že se bojíš udělat krok, který není jistý.
Vím, že přemýšlíš nad tím, jestli si můžeš dovolit chtít víc.
O své cestě k ženské energii píšu víc v Deníku proměny .