🤍Smích mezi kartičkami

Dnes jsme hráli pexeso.

Nic výjimečného. Obyčejná hra s malými kartičkami rozloženými po stole.
A přesto to byl jeden z těch momentů, které se ti zapíšou do srdce.

Smál se tak upřímně.
Tak nahlas.
Tak bez zábran.

A já jsem se smála s ním.

Ne jako máma, která kontroluje čas a přemýšlí, co ještě musí udělat.
Ale jako člověk, který je v tu chvíli opravdu přítomný.

Byl to jen okamžik.
Ale úplně stačil.

Mezi nemocí, únavou a všemi myšlenkami posledních dnů přišla lehkost.
Taková ta čistá dětská radost, která neřeší zítřek ani včerejšek.

Uvědomila jsem si, jak snadno někdy přehlédnu tyhle malé chvíle.
Jak čekáme na velké zážitky, na dovolené, na "až bude líp".

A přitom štěstí dnes leželo mezi kartičkami pexesa.

V jeho smíchu.
V jeho radosti, když našel dvojici.
V tom, že jsem tam byla naplno.

Možná proměna není jen o velkých rozhodnutích.
Možná je i o tom, že si dovolíme zastavit a opravdu prožít obyčejný okamžik.

Dnes jsem si připomněla, že život se neděje až potom.

Děje se teď.
Mezi kartičkami.
Mezi smíchem.

Petra 🤍