🤍Dny, kdy je všechno jinak

Dnes jsem měla úplně jiný plán.

Chtěla jsem psát. Tvořit. Posunout věci dál.
Místo toho sedím u postele svého nemocného syna a držím ho za ruku.

A všechno ostatní přestává být důležité.

Znáte ten pocit, kdy se svět na chvíli zastaví?
Kdy všechny cíle, plány a ambice ztichnou?

Zůstane jen to podstatné.

Mateřství a křehkost

Když je dítě nemocné, matka cítí bezmoc.
Chtěla by bolest vzít na sebe.
Chtěla by všechno vyřešit.

A přitom ví, že nemůže.

Sedím vedle něj a uvědomuji si, jak často řešíme věci, které vlastně nejsou důležité.

Kolik energie dávám pochybnostem.
Kolik přemýšlím, jestli dělám dost.
Jestli jsem dost dobrá.

A pak přijde takový den —
a všechno se zjednoduší.

Co mi tyhle dny připomínají

Že síla ženy není v dokonalosti.

Je v přítomnosti.

Je v tom, že dokáže zpomalit.
Že dokáže být tady a teď.
Že dokáže dát lásku, i když sama nemá energii.

Dnes netvořím velké věci.
Dnes jen držím malou ruku.

A možná je to víc než všechny plány dohromady.

Petra 🤍