🤍Mezi jistotou a snem

Dnes přiznávám něco, co není vždy snadné říct nahlas.

Mám pochybnosti.

Na jedné straně stojí jistota. Stabilní práce. Pravidelný příjem. Prostředí, které znám.
Na druhé straně stojí sen. Tvoření. Krása. Styl. Vůně. Práce se ženami. Něco, co mě vnitřně rozsvítí.

A mezi tím stojím já.

Přemýšlím, jestli je moudré pouštět se do něčeho nového, když už něco "mám".
Ptám se sama sebe, jestli není nevděk chtít víc.
A zároveň cítím, že duše nemlčí.

Zvláštní je, že strach nepřichází proto, že bych si nevěřila.
Ale proto, že si uvědomuji zodpovědnost.
Za čas.
Za finance.
Za budoucnost.

Možná ale proměna neznamená všechno zahodit.
Možná znamená jen začít pomalu budovat něco vedle toho, co už existuje.
Krok po kroku.
Bez tlaku.
Bez dramat.

Učím se, že odvaha není o tom nemít strach.
Ale o tom jít i s ním.

A dnes si dovoluji jen tohle:
Nevzdát se sebe.

Petra 🤍